Procházka Starým městem

FLORENCIE NA LABI

Vše je tu pěkně pohromadě. Do pěti minut od sebe i od Labe. Historická metropole saských kurfiřtů a králů, která na vás dýchne tak trochu po italsku. Florencie na Labi tomu říkají. Do února 1945 nebylo krásnější…

(synové pamětníků tvrdí, že požár Drážďan po spojeneckých náletech byl vidět až daleko do Čech)

… a od té doby se postupně staví znovu. Honza v devadesátých letech sledoval obnovu zámku a obdivoval hodinky s kamínkem z Frauenkirche, které tu v malé buňce prodávali, aby se centru Drážďan vrátila také jeho koruna.

OKRUH

Ano, na okruh po nejdůležitějších památkách nebudeme potřebovat ani hodinu. A když už jedeme nakupovat do TĚCH DRÁŽĎAN, aspoň se tu porozhlédneme. Kostel s kopulí, vyhlídka na řeku, rytíři na zdi, další kostel, opera, kuk na dvůr Cvingru… krása. A hurá zpátky do Primarku.

Přeháním, nikoho takového neznám. Vždyť kdo by odolal prohlídce majestátního chrámu Panny Marie či vyhlídce z jeho špičky? Kdo by se mohl projít po labské promenádě Brühlsche Terasse a nezatoužit po návštěvě jejích tajemných útrob? Kdo by minul galerii Albertinum a nezašel se potěšit Novými mistry? Kdo by se lekl dlouhé fronty na nádvoří zámku a nechal si ujít několikadenní (!) rozkoš v jeho vnitřních prostorách? Koho by neokouzlila načančaná Hofkirche, kdo by ji jen tak zvenku obešel? No a které nekulturní kopyto by hodilo minci do zwingerské kašny a odtáhlo, aniž popatřilo na Spící Venuši?

Drážďany… Vracíte se zas a znovu a pokaždé objevíte něco nového. Taky ten pocit znáte?