Budyšín: Věznice STASI
Těšil jsem se po letech do Budyšína, těšil. Město plné věží mě nezklamalo, je ještě hezčí než před dvaceti lety. A přesto mi nejsilnější zážitek přinesla nenápadná budova stranou od centra, skrytá za zdí s ostnatým drátem. Gedenkstätte Bautzen, nebo také Stasi-Knast: politická věznice Bautzen II.
Když se v NDR řeklo Budyšín, nebyly to železniční vagóny, co člověku přišlo prvně na mysl. Město bylo v komunistických časech symbolem bezpráví a pronásledování odpůrců režimu. „Seděli“ tu disidenti, zahraniční špioni, ale také lidé, kteří se pokusili uprchnout na západ.
Představte si kluka, který ve vězení nikdy nebyl, v deseti prožil sametovou revoluci a po ní hltal příběhy lidí, jimž bolševický režim ublížil. U nás neměl příležitost podobné místo navštívit – neexistuje (opravte mě, jestli se pletu). A teď najednou stráví dvě hodiny (zadarmo, bez průvodce) v base tak příšerně autentické, až se z toho chce zvracet. Osoby a obsazení jsou německé, neznámé, ale to je v tu chvíli úplně jedno.
Expozice může působit minimalisticky, což však jen posiluje tíživý dojem z vězeňských chodeb. U některé cely visí portét člověka, který žil za jejími dveřmi, jinde se posadíte na kavalec, nasadíte sluchátka a necháte si (pamětníkem!) vyprávět o tom, jak přežít ve čtyřech na šesti čtverečních metrech.
V Sasku (4 miliony obyvatel) je podobných památníků pět. Všechny jsou přístupné zdarma. Připomínají obě zrůdné diktatury 20. století. A teď mi, prosím, řekněte, kolik je podobných míst v celém Česku?
Otevírací doba:
pondělí – čtvrtek: 10 – 16
pátek: 10 – 20
sobota, neděle, svátek: 10 – 18
Vstup zdarma
DOPRAVA:
Věznice se nachází nedaleko průtahu centrem města po silnici S111 (směr západ-východ, Bischofswerda – Weißenberg). Pokud přijíždíte od západu, přejedete Sprévu, projedete centrum a zbystříte u zeleného pásu na místě bývalých městských hradeb. Hned za ním doprava, pak na první doleva a celý další blok skrývá cíl vaší cesty. Vstup z ulice Weigangstraße, parkování u vstupu z ulice Mättigstraße.
